Malofatranská stovka 2015

Lukášova reportáž

Stále jsem přemýšlel jakého těžkého závodu se zúčastnit v rámci přípravy na UTMB a pořádně otestovat jak jsem na tom. No a los jednoznačně padl na běh s názvem Malofatranská 100, který se běží v překrásném pohoří Malé Fatry na Slovensku, kterou znám z chodeckých přechodů s batohem. Jedná se o velice těžký závod s pozitivním převýšením přes 6000m. Tedy nádhera, přesně to, co mám rád a to co potřebuji na UTMB.

Naštěstí registrace během roku byly bez problému a v pátek 3.7. jsem valil směr vesnička Těrchová, kde je zázemí i start samotného závodu. Závod, jak už jsem řekl, vede nádherným pohořím Malé Fatry a je rozdělený na dvě části. Trasa první části vede přes Velký Rozsutec, Stoh, Kopiská, chata pod Chlebom, Snilovské sedlo, Velký Kriváň, Pekelník, Malý Kriváň, Javorina, chata pod Suchým, Plešel, Starý hrad, Podhradské a do Nezbudské Lúčce, kde byl cíl i 50 km závodu. Vůbec jsme netušil, že to bude i můj cíl, ale to až za chvilku. Trasa dále pokračuje přes Strečno, sedlo Javorina, Minčol, Dlhá lúka, Zázrivá, Križava, Velká lúka, Horná lúka, Kopa, Janková, Skalky, Ostrá skala, Kĺak a cíl celkové trasy byl na Fačkovském sedle. Celková délka závodu je cca 104km a 6541 m převýšení. Prostě nádhera. Minulý rok jsem díky nemoci nemohl a teď jsem se fakt těšil. No ale jediné věci jsem se děsil, počasí. Předpověď počasí slibovala horko a horko i na hřebenu. Vím, jak se špatně vyrovnávám s horkem, a tedy měl jsem z toho strach.

Start závodu byl v sobotu 4.7. v 6:00 ráno a dle předpovědi bylo nádherně a teplo, ach jo. Na start jsem se postavil s Markem z teamu a je pravda, že to jsem Marka viděl naposledy, borec a respekt před jeho tempem. Cesta po krátkém asfaltu zabočila do nádherného kopce Boboty. Místama byla cesta i zajištěna řetězy. Neběželo se mi špatně a stále jsem se držel v první skupince. Následoval seběh do vesnice Štefanová, jo zase můj problém s krkem, nemám tak dobré seběhy.

Cesta pak hned zabočila do kopce a běželo se do sedla Medziholie, kde byla první občerstvovačka. Tedy musím říct, že všechny občerstvovačky byly perfektní a skvěle zásobeny. Při běhu do sedla jsem začal cítit vzrůstající teplotu okolí a neběželo se mi dobře. Ze sedla cesta pokračovala na Velký Rozsutec, kde se začalo projevovat horko. Naštěstí ok, za chvilku jsem byl na hoře a pořád jsem se držel skupinky Čechů.

Následoval seběh do sedla Príslop a zpátky do sedla Medziholie. Zase ta úžasná občerstvovačka. Pak následoval Stoh, na který jsem se fakt těšil. Jenže horko se zvětšovalo a už jsem se začal i přes stále pití cítit špatně. Na vrchol jsem se doplížil a hned rychlý seběh a pak běh po hlavním hřebenu na kopec Hromové. Tady už to šlo hodně špatně, ale hlava ok a hlavně následovala občerstvovačka na chatě pod Chlebom.

Hodil jsem do sebe polévku a magnezium a rychle valil dál. Zase kopec na Kriváň a pak dále přes Pekelník, Malý Kriváň. Za Malým Kriváněm následovalo sedlo Priehyb a odbočka na traverz. Tak a tady jsem měl první krizi, která vlastně trvala až do cíle 50km. Motání hlavy, blbě od žaludku a zimnice. Prostě přehřátý organismus, špatně se vyrovnávám s teplotou, ale fakt špatně.

Pak následoval výběh, tedy už výplaz na Suchý. Na Suchým jsem měl v hlavě už jedinou myšlenku, skončit to a zalehnout do vody a ochladit organismus. Na celý závod už nebyla myšlenka. Ze Suchého následoval seběh k chatě pod Suchým, kde byla zase úžasná občerstvovačka. Tady jsem spolu se dvěma skvělými kluky přemýšlel jestli chcipnout a nebo pokračovat. Odpověď jasná, jdeme dále a chcipnem pak. Už žádné závodění a běželi jsme spolu.

Z chaty pod Suchým se běželo už jen z kopce a pod Starým hradem jsme se napojili na asfaltku a běželi do cíle trasy 50km do vesnice Nezbudská lúčka. Po seběhu k Váhu následoval úsek mimo les a tady ta rána fénu horkého vzduchu mě totálně zlikvidovala a už jsem se jen šoural. Pak už následoval jen vytoužený cíl a konec běhu.

Čas 50km cca 8:55, jenže o to mi nešlo, přežil jsem a znovu si ujasnil, že s během v horku mám velké problémy. Je pravda, když jsem viděl kluky tak nejsem na tom sám. Závod jsem ukončil a byl rád. Po chvilce odpočívání jsem se z telefonu od kluků doslechl, že i Marek na prvním místě na cca 65km odpadl a závod ukončil. Horko dělá svoje.

Nastoupané převýšení cca 3680m dle GPS, tedy super trénink. Jen to horko. Sil bylo dost, ale hlava a tělo dost. Závod byl nádherný a příští rok jdu určitě zase. Hlavně závod byl organizačně úžasně zvládnutý. Perfektní team lidi, skvělé občerstvovačky, no prostě příští rok znova.

Na běh jsem použil osvědčenou klasiku batoh od kluků z The North Face a zase žádný problém. Fakt kluci za něj děkuji. Jako boty jsem použil nově dodané boty Ultra Cardiac od The Noth Face. Neměl jsem žádný problém a i skvěle držely na štěrku. Jen při styku s vodou a vápencem byl člověk jako na bruslích, ale to je vápenec. Boty tedy mohu jen doporučit. Moc děkuji za výbavu.

No a co dál, než bude UTMB? Vidím, že horko mi dělá problémy, a tedy musím dát závod, kde bude velká noční část, tedy Týnišťské šlápoty. Už se těším, jedná se o akci Olafa a bude super.

Lukáš

Fotografie