TDS - Sur les Traces des Ducs de Savoie 2013

Reportáž ze závodu

Tak vše se dostalo do finiše a postavil jsem se na závod, na který jsem celý rok a vlastně celou běžeckou kariéru trénoval, na jeden ze závodů prestižní akce Ultra Trail The Mont Blank – TDS. Jedná se o závod dlouhý 119km s pozitivním převýšením 7250m. Počet startujících je limitován na 1500 závodníku a vlastně startovní pole je složeno z bláznů z celého světa.

Start byl v 7:00 v Courmayeru a cíl ve Francii v Chamonix. Trasa je vedena jižně kolem masivu Mont Blancu přes několik sedel z nichž jedno bylo přes 2600m nad mořem, krásné.

Minulý rok díky počasí byla trasa silně náročná, ale naštěstí letos bylo počasí neskutečně překrásné. Ráno jasná obloha, zima, přes den se trošku zatáhlo, ale v noci zase nádherné počasí. Na trasu jsem se postavil zase s Milanem a do cíle jsme se dostali taky spolu, je to borec a děkuji za běh.

Trasa tedy vedla po startu s výhledem na Mont Blanc na sedlo Col Chavannes 2603m, nejvyšší sedlo celého běhu, dále přes sedlo Col Petit St-Bernard 2188m, pak seběh do vesnice Bourg St Maurice 813m, strašné horko, tady byl 51 km. Následně se cesta zvedla až do výšky 2567m do sedla Passeur Prolognan kde byla meta 62km. Do tohoto kopce mě připadalo, že se vše začalo lámat, kolem cesty seděli odpočívající závodníci a v očích některých bylo jasně čitelné, „který vůl mě na to přihlásil“.

Pak cesta vedla přes sedlo Col de la Sauce 2307m, Col Est de la Gitte 2315m do sedlaCol du Joly 1989m, které bylo na metě 86 km. Tady nás zastihla tma a mlha a hlavně asi pro mě největší krizovka, vše bolelo a nešlo to. Pomohla teplá polévka od příjemné Francouzky, ta mě fakt dala do pucu, tedy ta polévka :)

Následoval seběh do Les Contamines 95km, kde byla velká občerstvovací stanice a vlastně poslední. Jenže po této občerstvovačce cesta pokračovala přes dvě poslední sedla Chales du Truc 1721m a přes sedlo Col de Tricol. Absolutně se nechtělo a hlava bojovala s nefunkčním tělem, dyť už člověk měl v nohách takovou porci, nevím, kde se v člověku najde vůle pokračovat. V sedle jsem věděl, že to dokážeme, nic velkého už nebylo a hlavně zase nastal ten krásný pocit, kdy člověk zapomíná, co ho bolí, a díky euforii vidiny cíle nastupuje do finiše.

Jenže finiš zahrnoval 16km dlouhou trasu a z toho několik „malých“ kopečků. Nejhorší a asi nejvíce vysilující byl výplaz na stanici zubačky na Mont Blanc – Bellevue. Pak už jen ostrý seběh do vesnice Les Houches a pak traverz do Chamonix. Pomalinku jsem proklínal francouzské plánovače, neboť mě připadalo, že nutně chtěli, aby trasa měla více a více kopců. Do cíle jsem doběhl s Milanem v čase 21 hodin a 37 minut. Najednou jsem se šel mrknout na světelnou tabuli a nemohl jsem uvěřit. Skončili jsme na 94. a 95. pozici, první stovka ve světové konkurenci. V kategorii jsem skončil na 50. místě. Neskutečné! Nelze popsat pocit v cíli, zaprvé v konkurenci světových běžců skončit v první stovce, super, ale vůbec dokončit takovou akci a v celku! No prostě nic nedokáže vyjádřit pocit, kdy člověk doběhl a oblékl finišerskou vestu s logem Ultra trail the Mont Blanc – FINISHER TDS, super pocit. Ale nejlepší věc v cíli byla od našeho podpůrného teamu, v cíly na nás čekalo pivko. Spravení žaludku, krásné. Moc děkuji!

Všeci, co dokončili tuhle akci a jiné závody série UTMB, si zaslouží velký obdiv. Moc gratuluji všem z České výpravy, měli jste neskutečné časy a gratuluji a moc.

Tuhle akci ale nešlo absolvovat jen tak s klasickým vybavením, byla povinná výbava, která zahrnovala nepromokavé oblečení, teplé oblečení, no mazec. Ze začátku jsem myslel, že to nepoberu, ale kluci ze SANASPORTu zabodovali a vybavili mě bundou od Craftu a kalhoty od Inov8. Super věc, hlavně v tom chladu na sedlech a sebězích. Moc děkuji kluci, děkuji za podporu, bez vás by to nešlo. Boty jsem použil osvědčené Inove Trailrock 255, na dlouhé akce jen doporučit.

No a co dál, vždy píšu, na jakou akci pojedu příště, ale tedy nemám nic v hlavě, zatím jen Brněnský masakr a v prosinci Pražská 100. Ale co na příští rok? V koutku hlavy buje plán na hlavní závod tedy UTMB, no uvidí se.

Lukáš

Fotografie