Brtnické ledopády 2013

  • Datum konání: 1.-2. února 2013
  • Složení týmu: Lukáš
  • Umístění: 3. místo za 15:16, ztráta na vítěze 31 minut
  • Oficiální stránky závodu

Reportáž ze závodu 53. ledopádová stovka 2013, 100km/3800m

Plán běžeckých akcí v přípravě na Horskou výzvu byl na zimu jasný, zúčastnit se Lysohorské 24 hodinovky. Jenže plán je plán a realita je realita. Po dvou bězích v nesmekách mě tak rozbolelo koleno, že v pátek den před startem jsem nebyl schopen chodit a tedy LH24 pro mě skončila. Celý víkend jsem odpočíval a koleno bylo najednou ok. V pondělí běh a vše bylo v pořádku, tedy příčina nesmeky. No, ale zimní příprava je zimní příprava a musel jsem něco podniknout. Náhle čtu na facebooku pozvání od Olafa na nádherný extremní závod v Českosaském Švýcarsku pod názvem Brtnické ledopády konaný ve dnech 1 – 2. 2. 2013. Délka závodu 100 km a 3800 m převýšení, nádhera. Podívám se dále na stránky a tam čtu: „LEDOPÁDOVÁ STOVKA je extrémní zimní akce pouze pro materiálně a fyzicky vybavené borce.“ Co dodat? Už ať jsem tam. Asi hlava sem tam nemyslí. Pravá náhrada za LH24. Napsal jsem Olafovi, přihlásil jsem se a v pátek valil směr kemp Valdek, kde byla registrace. Zase jako obvykle když běžím, předpověď počasí slibovala extrémní počasí, déšť, sníh, led, prostě to pravé. Už v jiném počasí asi nikdy běhat nebudu :)

Trasa závodu byla plánovaná překrásnou krajinou se startem na Německé straně v Prossenu a ve 22:30 se na start postavilo 68 stovkařů. Trasa vedla přes Lilienstein – Bastei – Hohnstein –Brand – SebnitzTall – Sebnitz od kud je kousek k Českým hranicím. Německá strana závodu byla překrásná, jen ten déšť. Prvním kopcem na České straně byl vrchol Tanečnice, kde byla občerstvovací stanice a hlavně první sníh a mlha. Z Tanečnice jsme běželi už ve skupince třech bláznů takhle spolu vlastně až do 80. km. Trasa dále vedla přes Mikulášovice. Kousek za Mikulašovicema jsme předběhli prvního a od teď začaly obvyklé dostihy, kilometry ne kilometry, prostě pořádný běh.

Trasa pokračovala přes Hrazený dále do Brtníků, kde byla v Hospodě hlavní kontrola a start denních částí, tedy také maratonu. V Brtníkách mě ale málem trefilo. Ve dveřích proti mně kamarád Jakub Řídel. První co mě napadlo, kde nás kruci předběhl? Jenže Jakub byl po extrémním závodě z minulého víkendu unavený a skončil. (Pak si dal cvičně maraton, je to neskutečný borec a super člověk.) Z Brtníku začala krásná cesta již za plného světla, samozřejmě se začínajícím sněžením s deštěm, k Brtnický Ledopádům, kde se nám s kamarádem povedlo cca 4 km zabloudit. Naše chyba, spolehli jsem se na techniku, nebyl signál GPS. Dál už náš naštěstí nic podobného nepotkalo.

Cesta pokračovala přes rozcestí u Turistického mostu k jeskyni Víl přes Kyjovský hrádek a Kinského vyhlídku. Ta byla nejhorší, nohy už bolely a čekala nás cesta do kopce formou běhu plazení jen a jen do schodů. Z Kinského vyhlídky cesta vedla do vesnice Kyjov, kde začala zase asfaltka, ale naštěstí to byl odpočinek a krátké. Z Kyjova cesta pokračovala do Doubice přes Příkré schody a konečně k Na Tokání, kde už jsmě měli v nohách přes 80 km. Nádherná představa konce trápení - už jen 20 km do cíle. Na Tokání byla restaurace a super polívka, která nesmírně bodla. Ale najednou se rozrazily dveře a v nich Martin Stárek. Jen se otočil a zmizel. Podívali jsme se na sebe a rozhodnutí bylo jasné: Tak to ne Martine, to ti nedarujeme. Snažili jsme se ho dostihnout, ale já díky následku nehody na kole nemohu běžet tak rychle, musel jsem zvolnit a až do cíle jsem běžel sám. Kamarád Martin Jiskra ho ale dostihl a vyhrál, borec.

Cesta vedla Pod Vosím vrchem přes Hadí Pramen do Zadní Doubice, dále pak přes Brtnický most, Ledový zámek do vesnice Kopec a konečně cesta vedla do sladkých Brtníků. V Brtníkách jsem se dozvěděl, že mám na první dva ztrátu cca půl hodiny, nemá smysl se snažit je dohnat a hlavně už nebyla síla na stíhání. Rozhodnutí, kontrola neskutečného třetího místa. V Brtníkách jsem snědl jen tyčinku, hodil do sebe gelovou žíravinu a „vyběhl“ na posledních 7 km. Cesta vedla do kopce k pramenům Mandavy a přes louky do campu Valdek. Poslední dva kilometry byly utrpení. Stále jsem se ohlížel, jestli za mnou není Pavel Čopjan a nebyl. Tehdy skončil morál a nebyl jsem schopen cca 5 minut běžet, jít, plazit se, to jsem nikdy nezažil.

Pak jak jsem dle GPS viděl, že je to už jen kousek, morál znova zafungoval a vyběhl. Do cíle jsem doběhl za 15 hodin 16 minut na neskutečném třetím místě se ztrátou 31 minut na prvního Martina Jiskru. Závod dokončilo 56 borců.

Trasa byla neskutečná, nádherná a těžká. Převýšení 3800 m by nebylo tak zlé, kdyby velká část nebyla do schodů, po žebříkách a po jiných výmyslech.

Velký problém bylo také počasí. Pršelo, sněžilo, sníh byl rozbředlí a nohy byly celou dobu v mokru a jen se vyměňovala voda, naštěstí, že nepršelo. V závěru jsem už běžel potokem, neboď ten aspoň neujížděl jako sníh :) Chtěl bych velice poděkovat Olafovi a jeho týmu za nádherný závod.

Celou trasu jsem běžel v botách INOVE – 8 Trailrock 255 od kluků ze SANASPORTU. Nezklamaly mě, kluci děkuji, boty to vydržely a držely jak na mokré skále tak na žebříkách. Boty doopravdy mohu na dlouhé tratě jen a jen doporučit.

Na boty jsem použil super prvek, a to návleky od Inovejtu. Po zkušenostech z běhů jsem s nima jsem nečekal žádné problémy. Ale ty bohužel nastala a dost znepříjemnily běh. Na spodní straně jsou návleky přidělány k botě na gumičky. Jenže jak člověk běžel v hlubokém mokrém sněhu, tak gumičky sklouzly a sníh byl okamžitě v botách. Je to velká chyba a nejlepší by bylo tam dát pásek. Další level :)

Oblečení jsem měl od Craftu a nemohu nic vytknout. Prostě naprosto perfektní. Velice děkuji za plnou podporu klukům od SANASPORT a těším se na další závod pod touto skupinou. :)

Co se týče profilu terénu, myslím, že trénink na kole byl super a budu muset jezdit více a více. Děkuji partao Duratec.

No a co dál, jaký plán? Vše udělat pro úspěch na Horské výzvě, která se blíží a blíží. Horskou výzvu poběžím s kamarádem Milanem Mišákem, který částečně uspěl na LH24 a už se těším na běh s ním.

Lukáš

Prohlédněte si trasu závodu.

Fotografie